"Šulky" aneb jak vypadá domácí výroba křehkých trubiček
Tento příspěvek není receptem na cukroví, je to spíš ukázka toho, co se u nás na Vánoce kromě cukroví ještě peče. Jsou to, jak říkáme u nás na Slezsku, domácí "šulky". Česky bych jim přiřadila název křehké trubičky.
Možná se vám vzhledově bude zdát, že jsou hodně podobné různým plněným trubičkám, jako jsou například Hořické či jiné. Zdaleka tomu tak není. Jejich chuť je prostě nezaměnitelná a jedinečná. Jedná se o spojení mléka, másla, mouky, skořice a dalších přísad. Trubičky se ničím neplní a jí se jen tak. Pokud budete mít možnost, určitě si je nechte u někoho vyrobit nebo si takové kupte. Já osobně je mám ráda natolik, že bych už o vánocích ani další cukroví nepotřebovala.
Vyrobit si je doma můžou však jenom šťastlivci, kteří vlastní onen jedinečný přístroj, který jen tak nikde neseženete. Kdysi se u nás na třinecku dal sehnat třeba přes zaměstnance železáren, nyní už mají štěstí jen ti, kteří ho dědí z generace na generaci anebo neváhají utratit kolem 8 tisíc za fungl nový přístroj, který už se na pár eshopech objevil a dá se koupit. Je samozřejmě více "vymakaný" a se "šulkama" je díky němu méně práce, ale staré dobré železo je prostě nesmrtelné. :)
Teď už jen ukázka, jak se takové šulky vyrábí. Třeba si při pohledu na fotky a video vzpomenete, že jste zrovna takovou věcičku viděli někde u babičky na půdě a zkusíte si legendární šulky připravit u sebe doma. :)
Video - výroba tradičních "šulek". Toho tvůrčího nepořádku kolem si nevšímejte. :)
A teď již zpomaleně na fotkách. Omluvte kvalitu, ale foťák moc nemá rád pohyb, když fotí. ;)
